Ptačí park Jihlávka

Ptačí park Jihlávka nevzniká jen pro ptáky. Vzniká pro krajinu, která dokáže lépe zadržet vodu, a tím i pro lidi, kteří v ní žijí.

Jen kousek od Horních Dubenek se připravuje projekt, který může v příštích letech významně proměnit zdejší krajinu. Česká společnost ornitologická pracuje (polovina roku 2026) na vzniku Ptačího parku Jihlávka v údolí Hamerského potoka mezi obcemi Jihlávka, Horní Dubenky, Kaliště a Býkovec - kdy ochranou a přeměnou rozsáhlých rašelinišť a podmáčených luk vznikne první ptačí park na Vysočině. V tomto osmém ptačím parku se poprvé pouští do obnovy rašelinišť, která mají velký význam pro zadržování vody v krajině a současně hostí mnoho živočišných a rostlinných druhů. Patří ale k nejohroženějším biotopům.

Ptačí park Jihlávka • Česká společnost ornitologická (klikni zde)

Symbolem ptačího parku je bramborníček černohlavý.

Dalšími cílovými druhy parku jsou bekasina otavní, bramborníček hnědý, chřástal kropenatý, chřástal vodní a linduška luční.

Možná si při slovním spojení „ptačí park“ představíme především ochranu ptáků. Ve skutečnosti je však cílem mnohem více – obnova cenné krajiny, která po staletí vznikala společným působením člověka a přírody. Krajiny s mokřady, podmáčenými loukami, rašeliništi, drobnými vodními toky a pestrou mozaikou stanovišť, jaká bývala na Vysočině běžná. Právě takové prostředí se dochovalo také v okolí Hamerského potoka. Přestože se může na první pohled zdát nenápadné, patří mezi přírodně nejcennější lokality v širším okolí. Útočiště zde nachází řada druhů ptáků, obojživelníků, hmyzu i vzácných rostlin, které jsou na mokřadní prostředí přímo vázány.

Pro Horní Dubenky má projekt zvláštní význam také proto, že Hamerský potok pramení právě na našem území. Voda, která odtud odtéká, formovala po staletí zdejší krajinu, rybníky i způsob hospodaření. Mnozí pamětníci si ještě vybaví louky, které bývaly podmáčené, místa s rašelinou nebo partie, kde se voda v krajině zadržovala mnohem déle než dnes.

Ve druhé polovině 20. století prošla řada podobných lokalit odvodňováním a technickými úpravami. Potoky byly narovnávány, mokřady vysušovány a voda z krajiny odváděna co nejrychleji pryč. Tehdejší postupy odpovídaly potřebám své doby, dnes však stále více vnímáme jejich důsledky – rychlé odtoky vody po přívalových deštích, vysychání krajiny během léta a úbytek mnoha druhů rostlin a živočichů.

Projekt Ptačího parku Jihlávka proto neusiluje o vytvoření něčeho nového, ale spíše o návrat části krajiny k jejím přirozeným funkcím. Obnova mokřadů a přirozenějšího vodního režimu pomůže zadržovat vodu v území, podpoří druhovou rozmanitost a zvýší odolnost krajiny vůči období sucha i extrémním výkyvům počasí.

Význam projektu přitom nekončí na hranicích budoucího parku. Zdravější krajina prospívá celému regionu. Voda, která zůstane déle v mokřadech a loukách, pomáhá okolním ekosystémům, zemědělské krajině i vodním tokům. Zároveň vzniká prostor, kde bude možné ukazovat příklady šetrné péče o krajinu a seznamovat veřejnost s přírodními hodnotami Vysočiny.

Na vzniku parku spolupracuje vedle České společnosti ornitologické také Kraj Vysočina, který podpořil výkup pozemků a podílí se na přípravě revitalizace Hamerského potoka. Postupně probíhá výkup dalších pozemků a příprava opatření, která umožní obnovu cenných biotopů.

Ptačí park Jihlávka je tak nejen projektem ochrany přírody, ale také investicí do budoucnosti krajiny, ve které žijeme. Krajiny, která není důležitá jen pro vzácné druhy rostlin a živočichů, ale také pro lidi, kteří v ní hospodaří, pracují, odpočívají a předávají ji dalším generacím.

Ptačí park Jihlávka - návrh na založení

Více informací o projektu naleznete na stránkách České společnosti ornitologické: 

https://www.birdlife.cz/rezervace/jihlavka/

Projekt je možné podpořit také prostřednictvím veřejné sbírky:

https://www.darujme.cz/ptaci-park-jihlavka

Zájmové území ptačího parku se rozkládá mezi rybníkem Bor na severu a rybníkem Býkovec na jihu. Je rozděleno přibližně na třetiny:

1. Severní část – okolí rybníka Bor. Přístup do této části je z obce Horní Dubenky, kde je možné začít procházku u Chadimova mlýna (autobusová zastávka Horní Dubenky, u Chadimů), na jižním okraji Horních Dubenek nebo u hřbitova (blízká autobusová zastávka Horní Dubenky, škola). Na těchto místech lze i zaparkovat. Lesní a polní cesty vás dovedou na hráz rybníka Bor. Odtud můžete pozorovat různé druhy vodního a mokřadního ptactva.

2. Centrální část – okolí přírodní rezervace Kaliště. Ideálním výchozím bodem pro tuto část parku je bývalá železniční zastávka Jihlávka, kde lze i parkovat. Je tu i autobusová zastávka Jihlávka, žel. st. Směrem na východ se rozkládají rašeliniště Hamerského potoka. Abyste mohli pozorovat bekasiny, čápy černé nebo jeřáby popelavé, budete potřebovat pevnou vysokou obuv nebo holínky. 

3. Jižní část – Žehravec (na západ od obce Kaliště). V tomto zájmovém území zatím nejsou stezky, ale lze si ho dobře prohlédnout z krajnice silnice v nejjižnějším bodě parku „u křížku“. Spatřit tu lze bekasinu otavní, čejku chocholatou nebo symbol ptačího parku bramborníčka černohlavého. Nejbližší autobusová zastávka je Kaliště, Býkovec nebo přímo Kaliště.