Zřícenina hradu Janštejn

Na skalnaté vyvýšenině v lese mezi Novou Vsí a Horními Dubenkami se nacházejí pozůstatky věže gotického hradu. Počátky hradu Janštejna jsou nejasné. Někteří spojují jméno hradu s králem Janem Lucemburským. Pravděpodobně strážný hrad vznikl kolem roku 1315, kdy se začalo tvořit počátecké panství, původně náležející k Moravě. (Samek 1999, str. 687; Richter 1953; Kolektiv 1981, str. 111) 

Na hradě probíhaly pouze amatérské průzkumy vedeny farářem Kristianem Lan- štjákem a učitelem Stanislavem Veselým. Archeologický materiál je uložen v Muzeu Vysočiny v Jihlavě, ale neexistuje k němu žádná dokumentace. O hradě se dochovalo velmi málo informací. Nejucelenější informace o hradu Janštejn je bakalářská práce o zpracování keramického souboru z Janštejna od Evy Blažkové a článek Václava Richtera, který objasňuje některé příbuzenské vazby.

„Do dnešních dnů se dochovaly jen velmi skromné zbytky hradu, zejména dolní část okrouhlé věže a pozůstatek hradby. Střep bergfritu zaujímá konec uměle vytesaného skaliska na severozápadě. Fragment této věže je svým průměrem 4,7 m raritou mezi bergfrity. Na území Moravy se však obecně vyskytují věže menších rozměrů, kolem 6 m, příkladem by mohl být hrad Hukvaldy či Nový Jičín. Věž je vyzděna z lomového kamene pomocí vápenné malty. Zhruba 10 m od ní můžeme najít pozůstatky zaobleného zdiva, pravděpodobně druhé věže, která chránila bránu do jádra, ležící přímo pod ní. Se spojnicí obou věží je patrný nevelký rovnoběžný palác, skládající se v půdorysu ze tří místností. Tyto tři objekty spojovala hradba uzavírající nevelké nádvoří. Tloušťka hradby byla naměřena 1,5 - 1,7 m. Ze tří stran obíhá parkán s hranolovou, patrně studniční věží. Tato kombinace tří základních prvků – paláce, hradby a bergfritu – nám napovídá, že se jedná o hrad bergfítové dispozice. Na jihozápadní straně chrání hrad příkop a val. Zajímavé jsou terénní náznaky předhradního dvora, který se rozkládal ze severu. Obsahoval několik stavení, po nichž zůstaly v terénu prohlubně. Dvůr plnil hospodářskou funkci předhradí.“ (Blažková, E.) 

Janštejn se poprvé připomíná roku 1358, kdy Štěpán z Březnice dává hrad markraběti Janovi jako záruku při pro- deji třešťského zboží. „Z toho neplyne, že Janštejn patřil k Třešti a že byl 1358 markraběti s Třeští prodán. R. 1361 (po tříleté lhůtě) makrkrabě postoupil Janštejn Štěpánovým ručitelům, totiž Ješkovi z Pacova, Lenclínovi z Dolní Brtnice a Hynkovi Tluksovi z Hradiště (ZDB III č. 398, č., IV č. 71). Při určení ručitelů Štěpánem r. 1358 se nazývá Hynek Tluksa z Janštejna.). V sedmdesátých letech XIV. století se připomíná Sezema z Janštejna s manželkou Annou, jenž 1377 přiznal, že všechny své statky má z milosti markraběte (ZDB VI č. 532). S přídomkem ‚z Janštejna‘ se objevuje po prvé r. 1373.

 …. Před r. 1379 Sezema zemřel, neboť tehdy vdova Anna z Janštejna byla již provdaná za Jana z Hodic (ZDB VI č. 650). Konečně r. 1383 Jan a Jaroslav z Meziříčí prodali hrad Janštejn s Novou Vsí, s Dubenkami a s částí Jihlávky Jindřichovi z Hradce, když markrabě Jošt propustil zboží z léna (CDM XI č. 287, č. 316, str. 297 č. 326; ZDB VII č. 440). V Jihlávce kromě janštejnského dílu byly ještě dva statečky. Roku 1356 tu držel Vilém z Jihlávky 5 lánů a r. 1406 Mikuláš z Proseče dvůr. Ale obě části připadly později (1536, 1686) také Telči. Tehdy také Oneš Stradovec přenesl věno své ženy Kačny z Nové Vsi na Meziříčko (ZDB VII, č. 509). 

… První zmínka o Janštejně r. 1358 (ZDB III č. 398) nemusí znamenat, že držitelem Janštejna byl tehdy Štěpán z Břez- nice, i když dal Štěpán markraběti Janštejn jako záruku, neboť Janštejn je odlišen ve větě od ostatních moravských statků Štěpána a na konci zápisu vystupuje jako ručitel výslovně Hynek Tluksa z Janštejna. Janštejn měl tedy r. 1358 spíše Hynek Tluksa. O Hynkovi Tluksovi (erbu zkřížených mečů) uvádí Aug. Sedláček, že r. 1353 pečetil jako Hynek ze Šternberka (Štramberka). Z téhož roku zná také Štěpána za Štramberka, jinak z Březnice. Březnice je ves s bývalou tvrzí nedaleko Bechyně. Roku 1355 prodali společně Štěpán z Březnice a Hynek ‚Filip quondam dimoni Tlukse‘, tj. Buška Tluksy, Urbanov, Nevcehle a Ořechov Bohuňkovi z Volfířova (ZDB III č. 64). Téhož roku, jak již uvedeno, vysoudil Štěpán z Březnice nad Závišem z Třeště třešťské zboží. Pak r. 1356 Štěpán z Březnice vyměnil s Jindřichem z Hradce hrad Šternberk za Trhové Sviny v Čechách a zapsal své manželce Anežce věno na Počátkách a na všem, co má na Moravě, totiž na tom, co mu bylo postoupeno při dělení s Tluksou (ZDB III č. 118, 157). Roku 1358 vložil Štěpán Kateřině manželce Peška z Borku, a Lenc- línovi z Brtnice věna na Nové Vsi, patřící k Janštejnu. Tedy prodal Třešť markraběti (ZDB III č. 252, 398, 462). Roku 1360 týž Štěpán dal věno Anně, manželce Svojše, na Dubenkách a před tím r. 1355 se připomíná v Dubenkách Vilém z Březnice s manželkou Kateřinou. Z naznačených zpráv je patrno, že jde o velmi rozvinuté příbuzenské vztahy, které nejsou dosti průhledné pro náhodný nedostatek bližších údajů. …“. (Richter, V. 1953)

„V roce 1372 ho přijal jako léno Sezema z Plačovic i s osmi pustými lány, hospody, v Nové Vsi tři lány, podsedek, tři mlýny a tři rybníky a v Jihlávce dva lány a tři čtvrti. V roce 1383 prodali Jan a Jaroslav z Meziříčí hrad Janštejn“. (Vohryzek, S.– Kovář, J. J. – Hlavica, M., 2015, CDMX 170–171, č. 144) 

Zánik hradu je spojován s tažením husitských vojsk. Je však nepravděpodobné, že by hrad byl dobyt v roce 1423, kdy se udála bitva u rybníka Bor. Poslední zpráva, kterou máme o Janštejně, je z roku 1386, kdy Jan z Meziříčí prodává hrad se vším příslušenstvím, tedy s loukami, řekami, potoky, rybníky, pastvinami, lesy a vesnicemi, Jindřichovi z Hradce (ZDB VII, 174, č. 440). Poté pravděpodobně hrad vyhořel a již nebyl obnoven. 

(Převzato z knihy Syrovátková, D.: Horní Dubenky (2019, Kopp, str. 224-249): Zdroj: Hájek, Š., Lanštják, P. F., Jaroš, Z.)